Kmenové buňky: Převratná metoda léčby artrózy.
14. 08. 2013
Nebo obchod s iluzí?
Vědecký vývoj nelze zastavit. Degenerativní onemocnění kloubů, osteoartrózu, už není potřeba léčit jen léky na tlumení bolesti nebo operacemi. Lékaři nabízejí převratnou metodu, díky níž dokážou zčásti obnovit poškozenou chrupavku. Jedná se o léčbu pacientů jejich vlastními kmenovými buňkami, nadšeně informují www.novinky.cz a řada dalších médií. „Léčbu kmenovými buňkami jsme již použili u několika desítek pacientů. Dosavadní ohlasy po zákroku jsou opravdu velmi dobré. Jde nejen o velmi účinný, ale i šetrný a zpravidla bezbolestný zákrok, který je vhodný pro většinu pacientů.,“ konstatuje primář René Moster, z brněnského Revmacentra. K léčbě se využívá vlastní tuková tkáň pacienta, odsátá z břicha, podbřišku nebo hýždí. Z ní izolované kmenové buňky pak v Revmacentru vpraví do postiženého kloubu.
Zákrok se provádí v místní anestezii, netrvá déle než dvě a půl hodiny, cena jedné terapie se pohybuje kolem třiceti tisíc, pojišťovny ji nehradí.„Zatím nás vyhledávají zejména aktivní lidé, kteří se nebojí zkoušet novinky a pro které je jejich pohybová aktivita klíčovou složkou jejich života, ať už profesního nebo soukromého. Jde mimo jiné o sportovce, vojáky, policisty, ale i podnikatele. Také jde o pacienty, kteří se z různých důvodů nechtějí či nemohou podrobit operaci umělé kloubní náhrady.“, říká MUDr. Moster a dodává, že „zájem o léčbu roste napříč všemi vrstvami pacientů“. Není se čemu divit. Kdo by nestál o rychlou, účinnou a bezbolestnou léčbu artrózy. Čert vem peníze. Stejně už dlouho platit nebudou. Řada pacientů mne žádala o radu, zda bych jim léčbu kmenovými buňkami doporučil. Byl jsem bezradný. Koncem června jsem proto napsal Vědeckým radám České lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví ČR:
„V posledních měsících jsem pacienty opakovaně dotazován na účelnost a účinnost léčby artrózy prostřednictvím kmenových buněk, získaných z tukové tkáně. Tato léčba je mohutně mediálně propagovaná jako revoluční a vysoce účinná i u těžkých forem artrózy. Oproti tomu mám zdokumentované případy, kdy léčba zcela zklamala očekávání pacienta, při platbě dosahující částky téměř sto tisíc Kč. Protože se mi údaje, uváděné ve veřejných médiích, nepodařilo ověřit ze seriózních lékařských zdrojů, dovoluji si Vás požádat o odpovědi na následující otázky:
- jedná se v případě léčby artrózy prostřednictvím kmenových buněk o metodu účinnou, ověřenou, odpovídající aktuální poznatkům lege artis lékařské vědy?
- existují seriózní vědecké studie, které účinnost metody potvrzují?
- je tato metoda u nás řádně registrována, aby bylo možné ji používat v léčebné praxi?
- jaký je názor odborných lékařských společností?
- je propagace této metody ve veřejných médiích v souladu se zákonem o reklamě?
- mohu tuto metodu bez jakýchkoliv pochybností doporučovat svým pacientům?".
Zatímco lékařská komora zarytě mlčí, z ministerstva odpověděli obratem:
„Na základě dosud získaných informací, včetně stanovisek kompetentních odborných autorit, je Ministerstvo zdravotnictví ČR toho názoru, že účinnost a bezpečnost metody není prokázána na větších studiích. Mzd.ČR k dnešnímu dni neudělilo žádnému poskytovateli zdravotních služeb povolení k ověřování dotčené metody, stejně tak logicky nebylo ministerstvem vydáno rozhodnutí, jímž by dotčenou metodu uznalo jako standardní metodu splňující její zavedení do klinické praxe. Rovněž tak k dnešnímu dni ministerstvo nedisponuje informací, že by tato metoda byla zavedená do klinické praxe v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, případně že se jedná o modifikaci již zavedených metod. S ohledem na výše uvedené a na základě informací, které máme aktuálně k dispozici, proto dotčenou léčebnou metodu považujeme za metodu neověřenou, jejíž účinky a bezpečnost nelze garantovat.“, napsala mi MUDr. Hana Sajdlová, ředitelka odboru zdravotních služeb.
Pacientům řeknu, aby na vědecký pokrok raději moc nespoléhali. Není lepší recept, než se o vlastní klouby dobře starat – životosprávou, pravidelným pohybem, přiměřenou váhou. Tak, aby jim vydržely celý život a nemuseli vkládat naděje i úspory do zázračných (neověřených) léčebných metod.
Některé komentáře a názory uveřejněné na blogu pana J.Hnízdila
Napsal…
U pana Hnízdila souhlas pokud jde o psychosomatické problémy. Jinak je ale podivné, že má odvahu komentovat vše. On sám je mimo hlavní proud výzkumu, žije z podstaty a říká obecné pravdy, k tomu nemusím být doktor. Věda je fascinující a každá nová věc prochází stádiem nedůvěry a zesměšňování. Pan Hnízdil by vám jistě řekl, žít před 70 lety, že antibiotika jsou zbytečná, když budete žít v harmonii a třeba se otužovat....možná to ještě řekne dnes :-)
14. 08. 2013
Napsal…
Vážení,
buďme rádi, že nám Dr. Hnízdil zprostředkoval názor Min. zdravotnictví k jedné nové léčebné metodě. Je to informace, která se někomu může hodit. Jak s takovou informací naložíme, je na každém z nás. Zatím ji oficiální isntituce nepovolily. Kdo chce, může zkusit novou, zdá se, riskantní metodu, nebo zvolit jitotu umělého kloubu. Takové dilema však provází každou medicínskou novinku a jen čas ukáže, zda se osvědčí či ne.
14. 08. 2013
Napsal….
Léčba arthritidy pomocí kmenových buněk izolovaných z tukové tkáně vypadá směrem do budoucna velmi nadějně, nicméně pochybuji, že by ji v současné době v klinické praxi někdo zvládnul. A skutečně neexistuje žádná seriozní odborná studie, která by dokazovala úspešné klinické použití této metody v současnosti.
Izolace kmenových buněk z tukové tkáně (adipose-derived stem cells, ASCs), které mohou dát vznik buňkám chrupavky, skutečně možná je a je dobře zvládnutá. Velmi ale pochybuji, že by prostá injekce těchto kmenových buněk do kloubu dala vznik nové chrupavce. Proces přeměny kmenových buněk na buňky chrupavky v laboratorních podmínkách možný je, ale neprobíhá jen tak sám od sebe, ale vyžaduje manipulaci těchto kmenových buněk definovanou směsí růstových (např. TGFbeta, IGF, FGF, EGF) a transkripčních faktorů (např. Sox9).
Samozřejmě nevidím pod pokličku lékařům zmiňovaných revmacenter, ale jsem si prakticky jist, že tuto přeměnu kmenových buněk v buňky chrupavky in vitro ("ve zkumavce", mimo tělo pacienta) neprovádějí, a to ze 2 důvodů:
1) Tato manipulace by vyšla dráže než jen těch pár desítek tisíc, které si účtují.
2) Minimálně v případě oněch transkripčních faktorů musí dojít k jejich vnesení do kmenových buněk metodami genetické manipulace, např. pomocí adenovirových vektorů, které se sice používají laboratorně v základním výzkumu, nicméně zatím není možné využití těchto metod v humánní medicíně (legislativa to zakazuje z etických důvodů plus kvůli tomu, že tato metoda stále není zcela bezpečně zvládnutá).